Od roku 1974, kdy byl termín „lotosový porod“ poprvé použit, se takto narodilo mnoho dětí v mnoha zemích, ať už doma či v porodnici, a to nejen přirozenou cestou, ale i císařským řezem.Tato průlomová sbírka sestavená Shivam Rachanou, uznávanou odbornicí v oblasti porodu, obsahuje příspěvky zdravotních profesionálů a příběhy o porodních zkušenostech, doplněné obrazovým materiálem.
Kmotr knihy lotosový porod, Dr. Michel Odent, je známý porodník a průkopník v oblasti přirozeného porodu, který ve francouzské státní nemocnici zavedl porodní bazénky a porodní místnosti simulující přirozené domácí prostředí. V padesátých letech vystudoval chirurgii a může být považován za jednoho z posledních opravdových všeobecných chirurgů. Na konci své profesní dráhy v nemocnici pracoval jako domácí porodní asistent. Michel Odent je zakladatelem londýnského výzkumného centra Primal Health, jehož cílem je studovat vzájemné souvislosti mezi tím, co se děje během tzv. prvotního období (tj. od početí do prvních narozenin), a tím, jaký má člověk později v životě zdravotní stav a jak se chová. Databanka týkající se tohoto období uchovává stovky referencí a abstraktů ke studiím publikovaným ve vědeckých a lékařských časopisech. Michel Odent je autorem padesáti vědeckých studií a desíti knih vydaných v devatenácti jazycích.
M. Odent o knize říká: „Kniha Lotosový porod nám nabízí dobrou možnost znovu se zamyslet nad tisíci lety porodnické praxe. Víte, že oddělovat matku a dítě po porodu bylo ve všech společnostech a civilizacích po tisíc let rutinou. Bylo to zapříčiněno různými pověrami a rituály. Příkladem jednoho takového velmi rozšířeného rituálu je právě okamžité oddělení matky a dítěte po porodu. Jedná se o rituál, při kterém se musí rychle přestřihnout pupeční šňůra, aby k oddělení mohlo dojít. Dodnes jsou lidé o správnosti takového počínání hluboce přesvědčeni. Tato kulturní podmíněnost je skutečně stále velmi silná. Je proto významné, že vychází kniha australské porodní asistentky Shivam Rachany, která nám připomíná, že přestřihnout pupeční šňůru není fyziologická potřeba. Není žádný důvod spěchat a pupečník přestřihnout. Tato kniha je o postoji, kdy se pupečník nikdy nepřestřihává. Pupečník nakonec uschne a sám upadne. Kniha Lotosový porod nám tak umožňuje zcela nový pohled na tisíce let porodní praxe.“
Dr. Michel Odent, veřejná přednáška Znovuzrozený porod, Brno 23.4.2013
Všechny mýty a rituály, které zasahují do fyziologických procesů při porodu, ztrácejí v současnosti své evoluční výhody. Naším úkolem je znovu přijít na to, jaký může porod být, není-li narušován umělými zásahy zvenčí. Potřebujeme základnu, od které bychom se neměli příliš vzdálit. Podle mne je takovou základnou lotosový porod. Odhalit kořeny přirozeného porodu je možné dvěma navzájem se doplňujícími způsoby. Za prvé, pokusit se prozkoumat starodávné ženské vědomosti, které jsou navzdory tisíciletí existence civilizace stále mezi námi, v čemž mají Shivam Rachana a její přátelé z Mezinárodní školy duchovního porodního asistentství bohaté zkušenosti. Mezera mezi intuitivními vědomostmi některých žen a poznatky z biologických vědních oborů se neustále zužuje. Věřím, že to je důvodem k optimismu.
Dr. Michel Odent, z úvodu ke knize Lotosový porod
Michel Odent je známý porodník a průkopník v oblasti přirozeného porodu, který ve francouzské státní nemocnici zavedl porodní bazénky a porodní místnosti simulující přirozené domácí prostředí. V padesátých letech vystudoval chirurgii a může být považován za jednoho z posledních opravdových všeobecných chirurgů. Na konci své profesní dráhy v nemocnici pracoval jako domácí porodní asistent. Michel Odent je zakladatelem londýnského výzkumného centra Primal Health, jehož cílem je studovat vzájemné souvislosti mezi tím, co se děje během tzv. prvotního období (tj. od početí do prvních narozenin), a tím, jaký má člověk později v životě zdravotní stav a jak se chová. Databanka týkající se tohoto období uchovává stovky referencí a abstraktů ke studiím publikovaným ve vědeckých a lékařských časopisech. Michel Odent je autorem padesáti vědeckých studií a desíti knih vydaných v devatenácti jazycích.
Dr. Sarah Buckleyová publikovala studii o lotosovém porodu v odborném časopise Pregnancy magazine, ve které mimo jiné uvádí: "Lotosový porod je postup, při kterém se pupeční šňůra nechává připojena k placentě, dokud se sama přirozeně neoddělí u pupíku. Obvykle se tak stane do tří až deseti dnů po porodu, jako u přestřiženého pupečníku. Toto prodloužené spojení lze vnímat jako dobu přechodu, která dítěti umožňuje odpojit se od těla své matky pozvolna a nenásilně."
Dr. Sarah Buckleyová, Pregnancy magazine (Časopis o těhotenství), jaro 1998
Sarah Buckleyová je zkušená praktická a rodinná lékařka se specializací v porodnictví a rodičovském plánování. Je matkou čtyř dětí, které se narodily doma, a v současné době ji kromě mateřství zaměstnává také psaní o těhotenství, porodech a rodičovství. Její kniha Gentle Birth, Gentle Mothering se stala široce uznávanou příručkou pro rodiče i odborníky v oboru. Sarah vystudovala medicínu na Otagské univerzitě a v Palmerston North na Novém Zélandu získala vzdělání jako rodinný lékař. V roce 1987 se odstěhovala do australského Melbourne, kde pracovala v oblasti komunitního zdraví, a spolu s dr. Peterem Lucasem působila několik let jako praktická a rodinná lékařka v centru pro domácí porody Wattle Park House. Má diplom v oboru porodnictví a certifikát v oblasti rodičovského plánování a je členkou Australské akademie výživové a environmentální medicíny (ACNEM). Ve svém povolání obšírně kritizuje současné metody používané v oblasti těhotenství, porodnictví a rodičovství, a to jak z vědeckého, antropologického, mezikulturního, psychologického, tak osobního hlediska. Vybízí k tomu, abychom se při rozhodování vždy snažili o daném problému získat co nejvíce informací, abychom při tom naslouchali svému srdci, řídili se vlastní intuicí a nenechali si příliš mluvit do toho, jak přistupovat k vlastnímu tělu či výchově svých dětí. Dr. Buckleyová se zúčastnila mnoha konferencí v Austrálii, na Novém Zélandu, v Americe a Kanadě, kde přednášela porodním asistentkám, zdravotním sestrám, lékařům, porodníkům, dulám, učitelům v oblasti porodnictví či rodičům samotným. Je zakládající členkou Mezinárodní školy pro duchovní porodní asistentky (ICSM).
zdroj: www.sarahbuckley.com
Předmluva k prvnímu českému vydání
První lotosový porod byl pro nás velkou neznámou. Připravili jsme se, jak nejlépe jsme uměli, ale co přijde s placentou, jsme nevěděli. Věděli jsme jen, že jsme se svobodně rozhodli a že za to přijímáme plnou odpovědnost. Placenta nás nezklamala.
Informace o lotosovém porodu k nám přišla v roce 2009 na výcviku rodinných konstelací. Byla jsem tehdy ve čtvrtém měsíci těhotenství se synkem. Když jsem si tuto možnost procítila, věděla jsem, že to je cesta na svět, kterou by si mé děťátko vybralo.
Začala jsem pátrat. Internet, porodní asistentky, duly a organizace zaměřené na přirozené porody… Nikdo v té době o lotosovém porodu nevěděl nic. Jediná informace byla, že se při takovém porodu neodděluje placenta. Asi o měsíc později se na internetu objevil článek. Stručná zkušenost jedné anglické maminky, která takto porodila třikrát. To byla naše jediná indicie… jsem za ni velmi vděčná. Dále jsme se řídili srdcem a intuicí.
Děkuji vesmíru, že jsem mohla na svět přivést zatím dvě lotosové děti. Klid a mír, který každý den vidím v jejich očích, je úžasný, nekonečný. Ukazují mi, jaké to je, když se člověk na světě cítí skutečně šťastný. Jsem moc ráda, že něco takového existuje a já to mohu prožívat.
Děkuji Čendovi, že stál při mně a věřil. Bez mužů to nejde.
A také děkuji Shivam Rachaně, že sestavila tuto knihu, a Aničce, že ji pro nás přeložila a já si ji mohla nyní, čtyři měsíce po druhém lotosovém porodu, přečíst. Potvrdila mi, co jsem cítila. Je to kniha, která mluví za vše. A tak k ní mohu dodat jenom jediné: "Věřte své intuici, věřte svému srdci a nevěřte nikomu, kdo říká, že to není možné, když to sám nikdy nezkusil. Příroda dobře ví, co dělá. To ona je skutečným odborníkem, Mistrem v pravém slova smyslu. Stačí jí, a také dětem, jenom naslouchat."
***
Skutečný kulturní šok jsem zažil při druhém lotosovém porodu. „Takhle že může vypadat porod? Žádné zasahování, žádné napětí, žádná bolest, žádný pláč?“ Na to mě nikdo nepřipravil. Uviděl jsem, co jsme my, inteligentní lidé, z něčeho tak čistého, něžného a velikého, jako je porod, udělali.
Byli jsme v tichu a sami. Jen já, Radha, synek Robin a dcerka Milada s placentou. Porod začal ráno. Za necelou hodinu, než jsme se s Robinem nasnídali, se Milada narodila do bazénku uprostřed obýváku. Neplakala. Ani Robin po porodu neplakal. Neměli k tomu důvod. A oba se hned druhý den po porodu začali usmívat.
Úsměv, který vidím každé ráno na jejich tvářích, mne nepřestává fascinovat. Probudí se, otevřou oči a usmějí se. Jako by svět nebyl tím slzavým údolím, ale veselým kopcem nad sluncem prozářenou krajinou.
Cítím hlubokou vděčnost vůči vesmíru, vůči Zemi, vůči systému a všem, kteří nám to umožnili. Ale především se skláním před ženami, které se dokáží vcítit do potřeb svých dětí a postarat se o to, aby byly naplněny. Jsem šťastný, že vedle jedné takové mohu žít a učit se od ní umění vidět a milovat.
***
Placenta je strom našeho života. A pupečník nám jako bájný had z ráje přináší jablko poznání. Nekonečnou moudrost vesmíru. Hluboké a trvalé vědomí, že jsme jeho nedílnou součástí, bezpodmínečně milovanými bytostmi, jejichž podstatou je láska.
Radha a Čeněk
Rozhovor s Radhou a Čeňkem o lotosovém porodu: ROZHOVOR PRO MAGAZÍN MAITREA
Předmluva k prvnímu českému vydání.
Knihu je možné si objednat v eshopu Tvořivé školy.